Afghánský Lapis byl ve starověku na východě velmi ceněn. Již opravdu dlouho leží ložiska v zasněžených horách, kde se taky neustále těží. Pod samotným nebem, tam kde se nachází provincie Badachšán, tam leží a nemá klid. Ložiska se nachází 4 – 5 tisíc metrů nad mořem, v asi úplně nejstarších skalách, kde je i vzácné starobylé ložisko Sar – e- Sang. Toto místo sloužilo jako hlavní zdroj modrého zázraku už ve 4. tisíciletí před n. l. Často se fasuje do autorských šperků.
Říká se, že do konce určitého století, se jednalo o jediný zdroj Lapisu na celém světě. Ovšem vlivem pánů a velikánů, kteří chamtivě válčili, což se do dnes nezměnilo, se území tehdejšího Afghánistánu měnilo. Lidé si říkali, že nešlo jen o samotné území, ale především o modrý zázrak, který je odleskem nebe. Barvu má podobnou jako safír. Každý panovník chtěl, aby jeho prsty, krk podlahu či cokoli jiného zdobil kámen nebe. Ti co byli utlačovaní a opovrhovaní, si braly Lapis pro vytvoření figurek boha, neboť jak jinak mu mohli být blíže, a jak jinak je mohl slyšet?
